vypln.jpg,683B vypln.jpg,683B

ARCHITEKTONICKÉ STYLY

Úvod

romanska.jpg, 7,5kB gotika.jpg, 8,4kB
renesance.jpg,24kB baroko.jpg,27kB
klasicismus.jpg,22kB secese.jpg,10kB
vypln.jpg,683B vypln.jpg,683B

Rozcestník

Marketa Kornigová

Baroko (16. století - Itálie)



Základní znaky

  • Monumentálnost staveb
barokdum.jpg,27kB
  • Porušování pravidelnosti a střídmosti
  • Iluzivní rozširování a prodlužování prostoru

Název baroko zřejme vznikl z portugalského pérola barroca, což znamená „perla nepravidelného tvaru“.

Hlavní důraz je kladen na vnější dojem a ne na funkčnost a to i za cenu toho, že někde vznikla falešná brána, okno či dveře. Nejduležitější složkou barokní architektury je pohyb. Cílem u menších staveb, fontán, ale i soch, bylo jejich zachycení v nějakém pohybu. Poskytují s každým úhlem pohledu jiné zobrazení, jiný výraz a jinou podobu. V baroku se mazají hranice mezi architekturou, plastikou a malbou a díky tomu vznikala celistvá, umělecká díla. Technika práce zde nebyla důležitá, podstatný byl výsledek a hlavně dojem, jakým dílo působilo na lidi (na stropech místností se freskami vytvářela iluze kopulí atd.).

Baroko se snaží ohromit človeka, stavby vzbuzují pocit malosti a nicotnosti, což bylo považováno za správnou cestu k pokoře. Kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem.

Architekti této doby: Jan Blažej Aichl – známý jako Santini, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi (Cheb – kostel sv. Kláry)

Za vrchol barokních úprav je považováno lázeňské a společenské středisko v údolí kolem Labe – Kuks. Areál tvoří lázeňské stavby, hostince, letohrádek, alej, fontány, špitál s dominantním kostelem od Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Cheb: Barokní budova galerie byla postavena v letech 1723 - 1727 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.



Pozdní baroko = rokoko

Základní znaky

  • Prohýbané oltáře zdobené rocaillem
rokosloup.jpg,10kB
  • Asymetrie
  • Ornamentální přebujelost (především kostelního zařízení – jezuitské chrámy)

Pozdní baroko (1735-1770/1790) je také nazýváno rokoko. Ve Francii má rokoko charakter samostatného slohu, v Evropě plynule navazuje na baroko. Toto označení pochází z francouzštiny – rocaille – ornamentální, zprohýbaný motiv připomínající ušní boltec. Tyto půvabné kudrlinkové ozdoby (vetšinou zlaté a nebo bílé) zdobí každou stavbu, stejně jako rostlinné motivy.

Zpet na zacátek